Do té práce jsem prostě musela ... A to mi nikdo nevymluví ... Ano, i přes to, že jsem ležela předešlé dva dny v horečkách a umírala .... Hlavně ... té práce nelituju ... Je tam srandu, super lidi a přijdu tam na jiné myšlenky ...Vzbudila jsem se v půl 6 ... Nebylo to tak zlé .... Ale musela jsem se udržet vzhůru, jinak bych opět usla a už bych nevstala ...V půl 7 jsem byla v práci ... Odvezla mě tam máma (Díky!)

Tam to uteklo hrozně rychle ... Byla tam neskutečná sranda .... Se synem paní mistrové, Michalem jsme po sobě lepili nálepky, které měly patřít na přesnídávky, kaše a další svinstvo, které by děti měly jíst .... Nejvíc to odnesly záda ... tam se to totiž nejlépe lepilo .... Taky jsem to tomu debílkovi pořádně osladila ... A když se do toho přidal pan vedoucí, tak to stálo za to ..... To byla bitka ... Ještě, že nás platí na hodiny ... A když vám ještě do toho předvádí, jakými jazyky umí mluvit, myslíte si, že jestli tam zůstanete ještě chvilku, asi se zvencnete .... Já si to myslela, ale nestalo se tak ... Myslím si, že už jsem divná dost  ....

Makali jsme asi do dvou hodin ... Potom jsme uklízeli a vyplňovali si brigádnické listy .... Bože! ....... Davide! Myslela jsem, že tě v tu chvíli zabiju ... Dáda ke mě potichu přišel ze zadu, s izolepou v ruce a celou mě oblepil ... Od hlavy až k patě, takže jsem se nemohla, jak bránit ... a ti ostatní mu ještě pomáhali!  :-/ Ale díky nim jsem si to v práci prostě užila ....

Domů mě máma opět odvezla (opět velké díky) .... Tam jsem se najedla a vyrazila za Pavlem .... Jedle nemohla, tak jsem se potřebovala vypovídat u dalšího milého člověka ... Cestou jsem potkala bývalého spolužáka .... Super jsme pokecali ... Vyprávěl mi, jak přestavoval pokoj ... Nasmála jsem se ... Pavlovi jsem pak vyprávěla, jak mě "šikanovali" v práci .... Měl dobrou náladu .... Bylo to i tím, že celý den byl doma a chlastal .... Taky bych chtěla ... Alespoň bych na malou chvíli zapomněla na Tebe ..... !!!!!